05-08-2010 14:13 | Peter Gaba

Z národního podniku Budějovický Budvar by se do roka měla stát akciová společnost. Nikoliv nový plán hned po svém nástupu oprášila Nečasova vláda a proto čelí podezřením, že připravuje firmu na privatizaci. Pokud jde o samotnou přeměnu podniku na akciovou společnost, její podmínkou je, aby neohrozila známkoprávní postavení pivovaru v zahraničí. A v tomto ohledu právě v těchto dnech pivovar slaví jedno vítězství.

„Národní podnik Budějovický Budvar zahájil první kroky k přeměně na akciovou společnost. Má-li být v budoucnu privatizován, jak o tom vláda uvažuje, bude změna na klasickou obchodní firmu prvním krůčkem celého procesu.“ Dva roky, dva měsíce a dva dny uplynuly od chvíle, kdy česká média publikovala tato slova. Nyní se téma vrací na stůl a měl by se rozběhnout asi rok trvající proces. V jedné věci lze dát vládě zapravdu. Národní podnik jako právní forma již dávno nemá oporu v českých zákonech, byť samozřejmě může fungovat na základě přiměřeného uplatňování ustanovení obchodního zákoníku.

Právní forma akciové společnosti, vlastněné státem, je zase právě tím typem uspořádání, které státu umožňuje získávat z firmy peníze v podobě dividend. Vláda Petra Nečase podle Hospodářských novin prý zkoumá možnosti, jak pro stát získat něco z nejméně osmi miliard korun, které odhadem leží na účtech státních firem. Podle premiéra Petra Nečase je ale věc složitější a takové peníze stejně převést jako příjem do státního rozpočtu nelze:

"To jsou pouze okrajové záležitosti, které neřeší problematiku veřejných financí, protože tyto prostředky by šly například použít pro dotace do zemědělství či na protipovodňovou ochranu. Na druhé straně nelze tyto prostředky započítat mezi příjmy státního rozpočtu. To znamená, přestože by byly utraceny, tak by se o tyto utracené prostředky zvýšil podle metodiky Evropské unie ESA 95 deficit veřejných financí, protože se jedná o takzvané neopakovatelné, jednorázové příjmy. Čili tímto krokem by se nesnížil deficit veřejných financí, ale naopak zvýšil."

Ministr zemědělství Ivan Fuksa ale Hospodářským novinám řekl, že peníze na účtech některých firem teď v době nezbytných rozpočtových škrtů stát potřebuje, byť by to znamenalo změnu legislativy. Pokud jde o samotný Budvar, jehož zakladatelem je z právního hlediska právě ministerstvo zemědělství, Fuksa ale zdůraznil, že pivovar hodlá transformovat, nikoli privatizovat. Nicméně transformace byla předloni, ještě za Topolánkovy vlády, zamýšlená jako krok ke vstupu strategického partnera do pivovaru. A ze snahy Budvar privatizovat opozice podezírá i současnou vládu.

Změna právní formy každopádně vyvolává jiné obavy – aby totiž v žádném případě nedošlo k přerušení právní kontinuity a aby z národního podniku na akciovou společnost bezchybně přešlo duševní vlastnictví doma i v zahraničí. Jen ochranná značka Budweiser Budvar má podle dřívějších odhadů cenu kolem miliardy dolarů, pivovar má registrovaná ale také další obchodní jména, ochranné známky, ochranná označení původu a zeměpisná označení.

Není bez zajímavosti, že první vlna právních střetů Budvaru s americkým pivovarem Anheuser-Busch o označení Budweiser, Budweis a Bud je probíhala už před více než sto lety a 99 let je tomu, co konkurenti své vzájemné spory alespoň v určitém rozsahu urovnali dohodou o používání značek v určitých teritoriích.

Přesto se různé známkoprávní spory objevovaly dál. Jeden z nich začal před dvanácti lety a skončil teprve minulý týden, a to úspěchem Budějovického Budvaru. Soudní dvůr Evropské unie v definitivním verdiktu sporu o značku Budweiser rozhodl, že americký Anheuser-Busch si nemůže tento výraz registrovat jako ochrannou známku pro Evropskou unii.

"Americká strana si nemůže v Evropské unii zaregistrovat takzvanou komunitární ochrannou známku. Taková ochranná známka platí automaticky ve všech státech Evropské unie. Výhodou této komunitární ochranné známky je to, že na základě jedné registrace a jednoho poplatku, vlastně jedné administrativy, máte ochrannou známku, která pokrývá všechny členské státy. Včetně těch, které se v budoucnu do Evropské unie připojí," říká PR manažer Budějovického Budvaru Petr Samec.

Připouští ale, že získaná známkoprávní ochrana není bezvýhradná a i americký pivovar může na některých trzích své pivo prodávat jako Budweiser: "Může ho prodávat, ovšem pouze v těch zemích, které mají národní registrace. Tam, kde má již starší národní registraci u národního patentového úřadu. Je to například Dánsko nebo Španělsko."

Šéfka marketingu Budvaru Jana Kubištová ale přesto nad dosaženým vítězstvím vyjádřila velké uspokojení: "To rozhodnutí ovšem pro nás znamená jedno velké plus, a tím je hlavně klid na práci. Protože se nemusíme věnovat soudním sporům, ale můžeme se dál soustředit na každodenní práci, které rozhodně není málo. A naším posláním je přece jen vařit pivo."

Ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý navíc věří, že známkoprávní úspěch Budvaru nyní vylepší jeho hospodaření: "Je nutno říci, že těch velkých pivovarských společností v Česku má Budvar největší podíl exportu na celkovém výstavu a je to velice úspěšná společnost. V tomto smyslu si myslím, že jednoznačně tento vývoj situace přispěje k dalšímu zlepšení ve hospodářské situace Budějovického Budvaru, která už tak je velmi dobrá."